„Marečku, podejte mi pero!“
Jiří Kroupa, mistr v továrně na zemědělské stroje, by mohl povýšit - musel by ovšem vystudovat večerní průmyslovku. Pan Kroupa se tomu vehementně brání, nakonec však podlehne naléhání členů dílenského výboru a na školu se dá zapsat. Stejný vzdělávací ústav navštěvuje i jeho syn, přes den dokonce sedává v téže lavici. Náhle se ukazuje, že tatínek má mnohem horší prospěch než jeho ratolest. Dokáže si rodič napravit reputaci a obstát před profesory i spolužáky?
